Díky svému složení působí mladá pšenice příznivě při celé řadě zdravotních potíží.

Energie více a spánku méně
Měřit tak subjektivní veličinu, jako je vitalita a tělesná a duševní energie, je prakticky nemožné. Proto také neexistují žádné výzkumy, které by potvrdily, že mladá pšenice v tomto směru skutečně působí. Její uživatelé však často shodně uvádějí, že se při jejím užívání cítí celkově lépe a mají víc energie. Důvodem je pravděpodobně vysoký obsah důležitých živin spolu s vysokou detoxikační schopností. Dr. Arthur Robinson z Linus Paulingova institutu navíc tvrdí, že mladá pšenice má vliv na rozšíření cév v celém těle. Díky tomu může zlepšit zásobení všech orgánů (včetně mozku) krví a živinami, což má na celkovou vitalitu rovněž příznivý vliv.

Ann Wigmorová uvádí (což také nebylo experimentálně potvrzeno), že pšeničné výhonky mají příznivý vliv na spánek - usnadňují usínání (zřejmě zásluhou uklidňujícího vlivu na nervovou soustavu) a spánek prohlubují a zkvalitňují. Díky tomu se jejich uživatelé cítí ráno odpočatější, ačkoli celkově oťřebují spánku mnohem méně (Ann údajně spala jen čtyři hodiny denně).

Mladá pšenice a chudokrevnost
Hemoglobin, který v krvi přenáší kyslík, je svojí strukturou velmi podobný chlorofylu. To je také důvod, proč mladá pšenice, bohatá na toto zelené rostlinné barvivo i další látky nutné pro krvetvorbu (železo, aminokyseliny, vitamin B12 či kyselinu listovou), může chudokrevným lidem přinášet výraznou úlevu; což ostatně potvrdily desítky výzkumů. Zajímavé jsou například studie dr. Bernarda Jensena, který sám mladou pšenici dlouhá léta užíval na chudokrevnost.

Mladá pšenice a játra
Játra se účastní stovek procesů v těle - od trávení, přes přestavbu a skladování živin až po detoxikaci škodlivin. V momentě, kdy je jejich funkce narušena, ať už infekcí či zahlcením toxiny, se tělo dostává do vážných problémů. Naopak zdravá a fungující játra jsou nutnou podmínkou vitality, energie a dobrého stavu organismu.
Mladé výhonky pšenice obsahují celou řadu látek, které na játra působí blahodárně. Například chlorofyl má výrazné detoxikační účinky, podporuje regeneraci jaterních buněk a stimuluje jejich funkci. Cholin brání ukládání tuků v jaterní tkáni, draslík stimuluje jaterní funkce a hořčík se účastní metabolismu tuků v játrech. Příznivý vliv má i látka jménem indol, která se v mladé pšenici hojně vyskytuje.

Příznivé působení prokázaly i vědecké experimenty, i když většina z nich zatím proběhla jen na laboratorních zvířatech. Dr. Wattenburg z Minnesotské univerzity například zjistil, že když krysy dostávají dietu obsahující všechny známé vitaminy, ale tepelně upravenou, trpí vážným nedostatkem enzymů, které deaktivují karcinogeny v játrech. Naopak u krys krmených zelenými po¬travinami, včetně mladé pšenice, funguje detoxikační schopnost jater zcela bez problémů.

Mladá pšenice a obezita
Pšeničné výhonky jsou bohaté na živiny, takže tělo při redukční dietě nestrádá, a nemá proto tendenci zpomalovat metabolismus, méně se objevují těžko zvladatelné chutě na určité, většinou vysoce kalorické potraviny a snižuje se i riziko tzv. jo-jo efektu, tedy opětovného rychlého přibírání na váze po ukončení diety. Důležitý je i vysoký obsah vlákniny, která snižuje vstřebávání kalorií z potravy a podporuje vyprazdňování.

Velmi důležitou roli však hraje vysoký obsah enzymů. Enzymolog Edward Howel, M.D., popisuje ve své knize Enzyme Nutrition výzkumy, při nichž měřil obsah enzymů v organismu u lidí s hmotností vyšší než 150 kg. Zjistil, že v těle těchto extrémně obézních pacientů se nachází jen velmi malé množství enzymů zodpovědných za trávení tuků. A protože pšeničné výhonky obsahují značné množství lipázy a dalších trávicích enzymů, mohou při snižování váhy výrazně pomoci.

Ann Wigmorová dosahovala u svých obézních pacientů velkých úspěchů kombinací užívání mladé pšenice, mořských řas (coby zdroje jodu nutného pro činnost štítné žlázy) a tzv. Hippokratovy diety. Ta spočívá ve vyřazení jídel živočišného původu a naopak konzumaci velkého množství syrové zeleniny, celozrnných obilovin, semen, ořechů, klíčků a dalších potravin. Je ovšem pravda, že jde o tak zásadní omezení jídelníčku, které by většině obézních pomohlo i bez mladé pšenice.

Ann Wigmorová mladou pšenici s úspěchem doporučovala i lidem s problémy zcela opačnými - tedy podváhou a neschopností přibrat. Ve své knize The Wheat-grass Book tvrdí, že pšeničné výhonky pomáhají relaxovat nervovou soustavu, a především mají schopnost redukovat zahlenění tenkého střeva, které omezuje vstřebávání živin.

Mladá pšenice a pachy
Odstranění nepříjemných tělesných pachů, včetně špatného dechu, bývá pro většinu uživatelů první známkou toho, že mladá pšenice opravdu funguje. Hlavním důvodem je vysoký obsah chlorofylu, jehož deodorační účinky byly potvrzeny celou řadou výzkumů. R. W. Young a J. S. Beregi například v roce 1980 uveřejnili studii, v níž podávali 62 přestárlým ležícím pacientům v domácím ošetřování tablety chlorofylu. Jejich ošetřovatelky byly vesměs velmi překvapené tím, že se u nich prakticky nesetkávaly s tělesným či fekálním zápachem, což je u podobných pacientů velmi neobvyklé. Většina zkoumaných osob navíc potvrdila, že se jim výrazně zmírnily problémy se zácpou a plynatostí.

Důležitou roli v odstraňování tělesných pachů hrají i enzymy a amino¬kyseliny v mladé pšenici, které účinně ničí anaerobní bakterie a tím omezují hnilobné a zánětlivé procesy ve střevech a dalších tkáních.

Mladá pšenice a rakovina
Nelze samozřejmě říci, že by mladá pšenice byla schopná vyléčit rakovinu. Dokonce ani není stoprocentně fungujícím prostředkem prevence této choroby. Na vzniku nádorových onemocnění se totiž podílí celá řada faktorů - od stresu a narušené psychiky, přes znečištěné prostředí a nevhodnou stravu, až po gene¬tické dispozice - a úspěšná prevence znamená vyvarovat se většiny těchto rizik.
Jisté ovšem je, že pšeničné výhonky obsahují řadu látek s protirakovinným účinkem, pomáhají detoxikovat karcinogeny z těla, mají pozitivní vliv na imunitu a díky antioxidačnímu působení pomáhají chránit DNA buněk před poničením volnými radikály. Důležitou roli hraje i vysoký obsah vlákniny, která je do¬poručovanou součástí prevence nádorů tlustého střeva. Zanedbatelná není ani schopnost pšenice zmírňovat nepříjemné vedlejší účinky nádorové léčby, jako jsou nevolnost, únava a snížená imunita. A to rozhodně není málo.

Mladá pšenice obsahuje rostlinné hormony, které v laboratorních testech prokázaly schopnost ničit rakovinné buňky. Nemocná zvířata, kterým vědci dávali injekce těchto látek, se uzdravovala mnohem rychleji než ta z kontrolní skupiny.

V pšeničných výhoncích najdeme i laetril, nepříliš známý vitamin B17, který vykazuje schopnost ničit rakovinné buňky, aniž by při tom poškodil zdravé.

Dr. Artur Robinson, uznávaný badatel z Linus Paulingova institutu, studoval protirakovinné účinky syrové stravy, mladé pšenice a vitaminu C na myších nemocných rakovinou kůže. V roce 1984 o tomto výzkumu napsal: „Výsledky byly zázračné. Syrová strava obsahující mladou pšenici snížila výskyt a vážnost rakovinných lézí o 75 %. To byl výsledek lepší než u jakéhokoli jiného nutričního programu, který jsem kdy vyzkoušel."

Často citovaná teorie o protirakovinném působení pšenice se opírá o poz¬natky laureáta Nobelovy ceny, lékaře Otto Wartburga. Ten prokázal, že rako vinné buňky velice dobře prospívají v prostředí chudém na kyslík. Pokud jsou tedy tkáně a orgány dostatečně zásobovány krví a kyslíkem, je riziko vzniku zhoubného bujení o poznání nižší. Mladá pšenice má díky obsahu chlorofylu, železa a dalších živin výrazně pozitivní vliv na krvetvorbu a schopnost krve přenášet kyslík.

Pokud tedy její konzumaci spojíme se správnou technikou dýchání, dostatkem pohybu, který stimuluje krevní oběh, a úpravou jídelníčku (vysoký příjem tuků ve stravě například připravuje tělo až o 25 % využitelného kyslíku), uděláme pro svoji ochranu před rakovinou opravdu hodně.

Tím ovšem výčet výzkumů o protirakovinném působení mladé pšenice nekončí. Tým Yoshihide Hagiwary například zjistil, že enzymy a aminokyseliny v mladé pšenici a výhoncích dalších obilovin (hlavně mladého ječmene) jsou schopné neu¬tralizovat karcinogenní a mutagenní účinky 3,4-benzpyrenu, což je nebezpečná látka vznikající při smažení a grilovaní masa, stejně jako dusíkaté zplodiny automobilů -tento efekt mají především enzymy SOD, proteáza, amyláza a kataláza.

Výzkumy dr. Chiu-Nan Laie z Texaské univerzity v roce 1978 prokázaly, že mladá pšenice podporuje ochranu buněk před mutacemi a škodlivým působením karcinogenních látek. Z mladých výhonků byla extrahována šťáva a poté zkoušeny její účinky na známé karcinogeny. Výsledky byly velmi slibné. Extrakty z mrkve a petržele, které vědec se svým týmem rovněž testoval, také potlačovaly aktivitu karcinogenů, ale v mnohem nižší míře. Nenaklíčená pšeničná zrna pak v tomto směru byla zcela bez účinků.

Výzkumy týmu B. Peryta z roku 1988 a 1992 naznačují, že enzymy v mladé pšenici mají výrazný antimutagenní potenciál, což znamená, že přispívají k ochraně buněk před mutacemi, které mohou vést k rozvoji rakovinného bujení.

Dr. Judy Fordová, genetická, která přes třicet let pracuje ve výzkumu rakovin¬ného bujení, zase tvrdí, že v prevenci rakoviny hrají významnou roli kyselina listová a vitamin B12. Podporují totiž schopnost buněk opravovat poničený geneti¬cký materiál, a navíc pomáhají v krvi redukovat hladinu metabolického produktu homocysteinu, který se významnou měrou podílí na vzniku srdečně-cévních onemocnění. Mladá pšenice je přitom zdrojem jak kyseliny listové, tak vitaminu B12.

Mladá pšenice a stárnutí
Zít co nejdéle, to je odvěká lidská touha. A zatímco nesmrtelnost nám zatím nikdo zaručit nedokáže, prodloužit si život do jisté míry možné je (i když samozře¬jmě v souladu s našimi genetickými předpoklady). Základem je zdravý životní styl, dostatek pohybu a také strava bohatá na živiny a antioxidanty. Mladá pšenice obsahuje kompletní nabídku snadno vstřebatelných živin v ideálních vzájemných poměrech, a navíc má prokazatelné antioxidační a anitimutagenní vlastnosti.

Důležitý je například vysoký obsah přírodního vitaminu E, který je až lOx účinnější než syntetický, stejně jako enzymu SOD.
Dr. Yasuo Hotta, biolog z Kalifornské univerzity, izoloval z mladých obil¬ných výhonků látku, kterou nazval P4D1. Zjistil, že tato substance má schopnost stimulovat jak produkci DNA, tak především její opravné mechanismy. Badatel testoval účinky P4D1 na mužských spermiích, které mají přirozeně vysokou schopnost opravovat svoji poškozenou DNA, což je důležité pro snížení počtu vývojových vad dítěte. Spermie vystavil působení rentgenových paprsků, poté k části z nich přidal P4D1 a sledoval rychlost, s jakou dokážou opravovat svoji DNA. Rozdíl v rychlosti i celkovém počtu opravených buněk byl několikanásobný.
Příznivý vliv mladé pšenice na dlouhověkost prokázal i „pionýr" v oblasti jejího zkoumání, americký chemik Charles Schnabel. Pomocí stravy bohaté na obilné výhonky dokázal prodloužit užitkovost dojnic v průměru o 5 až 6 let!
Výzkum indických vědců publikovaný v roce 2006 v časopise Phytoterapy Research zase potvrdil, že extrakt z mladé pšenice má až o polovinu vyšší antioxidační potenciál než jiné běžné přírodní zdroje antioxidantů a díky tomu pomáhá chránit buňky těla před škodlivým působením volných radikálů.

Mladá pšenice a trávení
Ačkoli všechny zelené potraviny se díky obsahu chlorofylu, enzymů a dalších látek vyznačují blahodárnými účinky na zdraví celé trávicí soustavy, mladá pšenice je v tomto směru opravdu mimořádná: působí příznivě při zácpě i průjmů, zánětlivých onemocněních, vředových chorobách, špatném dechu, problémech zubů a dásní a mnoha dalších potížích. Právě pšenici bývají ze všech zelených potravin přičítány nejrozsáhlejší příznivé účinky na celý gastrointestinální trakt a zároveň lze říci, že takto kladně působí na větší procento uživatelů, než je to třeba v případě mladého ječmene a dalších potravin.

Již v osmdesátých letech minulého století zjistili japonští vědci, že velmi příznivě působí i při vředech v žaludku a dvanáctníku. Důvodem je pravděpo¬dobně jak protizánětlivé působení, tak i příznivý vliv na regeneraci a růst buněk.

Velmi nadějné jsou účinky pšeničných výhonků při ulcerativní kolitidě. Toto velmi obtížně léčitelné zánětlivé onemocnění střeva se projevuje bolestmi a otoky břicha a hlenem a krví ve stolici. To, že při něm může mladá pšenice přinést výraznou úlevu, dokázaly nejen zkušenosti Ann Wigmorové (která kolitidou trpěla), ale i vědecké výzkumy. V roce 2002 byla například v odborném časopise Journal of Gastroenterology uveřejněna studie o léčbě ulcerativní kolitidy po¬mocí mladé pšenice. Šlo o dvojitě slepou studii, což znamená, že nejen pacienti, ale ani lékaři, kteří léčbu zajišťovali, nevěděli, kdo dostává mladou pšenici a kdo neúčinné placebo. Prakticky u všech 26 pacientů, kteří užívali čerstvě extraho¬vanou pšeničnou šťávu (zpočátku 20 ml, postupně byla dávka zvyšována až na 100 ml denně), byl ve srovnání s kontrolní skupinou zaznamenán výrazný ústup příznaků i zlepšení celkové kondice.

Podle australského lékaře Chrise Reynoldse může mladá pšenice přinést výraznou úlevu i lidem trpícím tzv. anální fisurou čili bolestivými prasklinami konečníku. Tento problém se projevuje bolestmi při vyměšování, krvavou stolicí, svedením a pálením a jeho příčinou je většinou zácpa, ale i průjem, podráždění či špatný oběh krve v této části těla.

(z knihy Zelené potraviny od Marie Dallen. Vydáno se souhlasem nakladatelství Ratio Bona)

Kniha Zelené potraviny ke koupi zde