Volné formy aminokyselin zřejmě prodlužují délku života. V odborném žurnálu Cell Metabolism reports vyšla v loňském roce vědecká studia, která se zabývala volnou formou aminokyselin s vysokým podílem BCAA, které je využívané hlavně v kulturistice.

Vědci tvrdí, že podle jejich vědeckých výzkumů, prováděných na zvířatech došlo při používání těchto aminokyselin k prodloužení života o 12%. Pro člověka by to při denním příjmu volných forem aminokyselin mohlo znamenat dalších 10 let života navíc.

Co vlastně aminokyseliny v těle dělají? Působí především jako prevence proti ztrátě svalové hmoty. Hlavním mechanizmem účinku je tzv: stimulace proteinové syntézy myofybril a mitochondriálních bílkovin ve svalové hmotě a srdeční svalovině. Dochází tak k navýšení počtu a funkčnosti tzv.mitochondrií, které představují buněčné organely zodpovědné za produkci energie ve svalových buňkách (ATP). Výsledkem je rychlá regenerace a ochrana jak svalových vláken, tak srdeční svaloviny.

Mezi známé látky s vysokým obsahem volných forem aminokyselin patří např.: leucin, valin, isoleucin, lysin, histidin, threonin cystein, fenylalanin, metionin, tyrosin, tryptofan. Když italští vědci směs těchto látek testovali na laboratorních myších, prodloužili u nich život o 80 dní (průměrná délka života u myší je 774 dní). Při pokusu také došlo ke zvýšení aktivity genu SIRT1, který je zodpovědný za obranný systém zaměřený proti volným radikálům.