Infekční mononukleóza je přenosné onemocnění hrtanu, místních uzlin s možným rizikem nádorových onemocnění. Je způsobeno virem Epstein – Baarové (EB virus), který se vyskytuje v lidských slinách a patří mezi nejčastější lidské viry a dokáže v našem těle dlouhodobě přežívat, svého hostitele už neopouští.

Nejčastěji postihuje děti a dospívající mládež. V dětství má toto onemocnění mírný průběh, v dospívání jsou příznaky výraznější. Inkubační doba zpravidla trvá 4 6 týdnů. šíří se zejména kapénkovou infekcí a to nejčastěji slinami.

Příčiny nemoci
Nemoc se rozšiřuje nakaženými slinami hlavně při líbání, proto je nejvíce ohrožena dospívající mládež, nebo kapénkovou nákazou a to nejčastěji slinami. Do organismu virus pronikne často již v dětství, aniž by vyvolal jakékoliv příznaky onemocnění. Vir může zaktivovat může stres, snížení imunity nebo únava a nervové vyčerpání. Nákaza hrozí v prvé řadě při líbání a pravděpodobnější je pro ty, kteří častěji střídají své partnery. Virus se však mimo jiné přenáší i infikovanými předměty, jako je zubní kartáček nebo špatně umyté nádobí, s kterým přišel nakažený do styku, nebo pobyt na veřejných místech.

Příznaky nemoci
Lidé s normálně fungujícím imunitním systémem zůstávají v čase reaktivace bez příznaků nemoci. Virus se ale může ujmout u líbajícího partnera, jehož imunita je oslabená a nemoc u něj vyvolat, začne se vylučovat ve slinách, kde je možné jej zachytit a odhalit. Infekční mononukleóza se projevuje především celkovým nebo místním zvětšení lymfatických uzlin, především krční a týlní uzlin, které jsou tuhé, pohyblivé, na dotek málo bolestivé a záněty nosohltanu. Dále zvýšenou teplotou, únavou organismu, která většinou trvá od prvního dne až do odeznění nemoci, ale někdy může přetrvávat i několik měsíců, v některých případech může nastartovat vznik únavového syndromu. Nemoc se může projevit i  orgánovým postižením, může dojít  k zvětšení jater a poškození jaterní tkáně a případně i zvětšením sleziny.  Celkově onemocnění bývá doprovázeno bolestmi hlavy a končetin, otoky kolem očí nebo tvorbou zarudlých pupínků. Všechny tyto příznaky se v různých kombinacích vyskytují u mnoha viróz a proto může být nemoc zpočátku považována za chřipku nebo streptokokovou angínu.

Léčba nemoci
Pro tuto nemoc neexistuje žádná specifická léčba této nemoci. Léky se podávají k dosažení úlevy od příznaků. U horečky se podávají antipyretika, které obyčejně účinkují i na bolest, u zánětu v krku způsobeném přítomnosti jiného původce antibiotika. Kromě léků je nutný klid na lůžku hlavně v akutní fázi, a necvičit ani po několik měsíců. Tato rada je hlavně z důvodu zvětšení orgánů (játra, slezina), které již nemají žeberní ochranu a může tak dojít k jejich roztržení. V jídelníčku je nutné omezit konzervační látky, živočišné tuky, aby nedocházelo k přetížení jater, vyřadit mastná a smažená jídla, uzeniny, vepřové maso, omáčky, vejce, majonézu apod. Příliš nekořenit, nejíst ostrá jídla, nepít alkohol a kávu a stravu upravit na lehce stravitelnou s uhlohydráty, která napomůže k rychlejší regeneraci jaterních funkcí.

Co nám pomůže
Lidové léčitelství doporučuje čajové směsi na bázi Ostropestřce mariánského a Smetanky lékařské, Echinaceu a česnek s protivirovými účinky, Černý bez na snížení horečky. Při bolestech v krku kloktejte teplou vodu s citronem a medem. Užívejte vitamin C s bioflavonoidy, který působí protizánětlivě a vitamín E vám posiluje imunitu a chrání játra .