Alfalfa neboli vojtěška patří mezi velmi staré plodiny pěstované jak v Evropě, tak v jiných částech světa. O tom, že už před staletími byla považována za mimořádnou plodinu, ostatně svědčí i její jméno - „alfalfa" v arabštině znamená „otec všech potravin".

Využívána však byla i v přírodním léčitelství, a to jak v Evropě (nejstarší záznamy o ní pocházejí z herbářů z přelomu 16. a 17. století), tak i v mnohem starších léčebných systémech Asie. Ájurvéda oceňuje především schopnost vojtěšky čistit krev, stejně jako její močopudné, hemostatické a antipyretické účinky. Tradiční čínská medicína zase využívá především močopudných účinků kořene alfalfy a doporučuje ji při chorobách ledvin.

Dnes se sice vojtěška nepoužívá jako potravina, spíše slouží coby krmivo pro zvířata, v posledních letech se však díky svým příznivým účinkům na zdraví znovu vrací na výsluní. V gastronomii jsou oblíbené klíčky alfalfy, které mají sice vysoký obsah prospěšných látek (zejména vitaminů, minerálů a enzymů), najdeme v nich však jen minimální množství chlorofylu a také nižší obsah saponinů, které mají mimořádný vliv na zdraví srdce, trávicího traktu a prevenci rakoviny. Jako potravní doplněk se proto podobně jako u obilovin využívají mladé výhonky, které se suší a melou na prášek nebo se z nich vyrábí džus.

Díky svému složení působí vojtěška příznivě při celé řadě zdravotních potíží. Zde je přehled některých z nich.

Alfalfa a detoxikace
Vojtěška patří mezi rostliny, které velmi úspěšně podporují vylučování škodlivin z organismu. Zásluhu na tom má nejen chlorofyl, ale i vysoký obsah vitaminu K, který podporuje čištění krve a jater.

Alfalfa a diabetes
Série laboratorních studií z let 1990 a 1997 naznačila, že užívání alfalfy může vést ke zlepšení řady symptomů u diabetiků 2. typu, včetně poklesu hladiny krevního cukru.

Alfalfa a infekční choroby
Alfalfa se vyznačuje rovněž schopností ničit choroboplodné bakterie. Výzkum z roku 1994 například prokázal její účinnost vůči původcům salmonelózy, a kromě toho pomáhá likvidovat bakterie tuberkulózy a tzv. gramnegativní bakterie.

Alfalfa a kloubní potíže
Vojtěška patří mezi přírodní prostředky s mimořádně vysokou účinností proti artritidě a dalším revmatickým onemocněním. Důvodem je pravděpodobně výrazné zásadotvorné působení. V článku publikovaném v Arthritis News Today dr. R. Bingham zase naznačuje, že některé formy artritidy mohou být způsobeny toxickými substancemi ve střevech, které jsou absorbovány zpět do těla. Saponiny, které se v alfalfě nacházejí, čistí tenké i tlusté střevo, podporují růst přátelských bakterií a regulují množství nebezpečných, což se může projevit i ústupem revmatických obtíží.

Díky zásadotvornému působení a pozitivnímu vlivu na pojivové tkáně se rovněž doporučuje při degenerativních kloubních onemocněních, jako je artróza.

Alfalfa a kosti a zuby
Vojtěška je bohatá na vápník, fosfor i vitamin D, tudíž její konzumace příznivě ovlivňuje zdraví kostí a zubů. Proto se doporučuje ženám v menopauze, stejně jako dětem v období rychlého růstu. Výzkumy prováděné na školách v Los Angeles dokonce ukázaly, že děti užívající alfalfu rostly ve sledovaném období rychleji než jejich vrstevníci.

Alfalfa a menopauza
Vojtěška je poměrně bohatá na fytoestrogeny, tedy rostlinné látky podobné pohlavnímu hormonu estrogenu. Díky tomu dokáže potlačit většinu nepříznivých projevů menopauzy (návaly, psychické a sexuální problémy, zvýšené riziko osteoporózy), a to bez vedlejších účinků, které mohou mít syntetické hormonální přípravky.

Alfalfa a metabolické překyselení
Alfalfa obsahuje zhruba 1-2 % alkalických substancí. Působí tedy zásadotvorné a pomáhá snížit škodlivé metabolické překyselení, které se může podílet na vzniku celé řady obtíží - od zubního kazu a špatného dechu, přes artrózu a artritidu, až po nádorová onemocnění.

Alfalfa a močové cesty a ledviny
Alfalfa má výrazný diuretický efekt, a přitom je šetrná k ledvinám. Pomáhá také léčit záněty močového měchýře a edémy, které provází hromadění tekutin v těle.

Alfalfa a nádorová onemocnění
Vojtěška patří mezi rostliny, které významně podporují prevenci nádorových onemocnění. Důležitý je při tom zejména vysoký obsah saponinů, které podle dr. V. Raa z torontské univerzity působí v tomto směru hned třemi způsoby: zaprvé omezují průchod rakovinotvorných substancí trávicím traktem, zadruhé se vážou na žlučové kyseliny a tím jim brání, aby se v tlustém střevě přeměnily na vysoce karcinogenní látky (právě zvýšená produkce žlučových kyselin je totiž jedním z důvodů, proč je tučná strava rizikovým faktorem vzniku nádorů tlustého střeva), do třetice pak odstraňují ze střev nebezpečné patogeny a brání jejich vstřebání zpět do krve. Alfalfa dále obsahuje hojnost vlákniny, která je schopná neutralizovat některé karcinogenní látky, a také aminokyseliny, jež rovněž vykazují protinádorové působení; jde zejména o lysin a kyseliny aspartamovou a glutamovou. Francouzští vědci navíc poukazují na možnost využití mladých výhonků vojtěšky v prevenci poničení tkání při radioterapii.

Alfalfa a plísňová onemocnění
Podle studií z let 1984 a 1991 má alfalfa výrazný antimykotický efekt, tzn. účinně pomáhá potírat plísňová onemocnění. Příčinou je pravděpodobně vysoký obsah saponinů a chlorofylu, stejně jako zásadotvorné působení.

Alfalfa a srdce a cévy
Velkou předností vojtěšky je příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi, a tedy i na zdraví srdce a cév. Série výzkumů týmu M. R. Malinowa z přelomu 70. a 80. let, stejně jako studie pod vedením L. R. Colodnyho z roku 2001 prokázaly, že snižuje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě, zpomaluje nárůst hladiny cholesterolu v krvi (a to až o 25 %), zlepšuje poměr HDL a LDL cholesterolu, a dokonce pomáhá redukovat tvorbu aterosklerotických plátů v cévách. Příčinou je pravděpodobně nejen vysoký podíl vlákniny, která na sebe cholesterol váže, ale též mimořádně velký obsah saponinů.
Pro osoby ohrožené nemocemi srdce a cév je výhodnější konzumace prášku ze sušených listů alfalfy než nápoje z čerstvé rostliny, především kvůli vyššímu obsahu vlákniny. Velmi účinná a zároveň chutná je jeho kombinace s mrkvovou šťávou a několika kapkami olivového oleje.

Alfalfa a těhotenství a kojení
Příznivý vliv má alfalfa bezesporu na mnoho nepříjemných symptomů provázejících těhotenství. Lisa Goldsteinová ji například ve své knize The Ama¬zony Alfalfa doporučuje proti nevolnosti, zácpě, pálení záhy, chudokrevnosti i těhotenské cukrovce. Většina odborníků ji ovšem těhotným ženám rozhodně nedoporučuje, neboť obsahuje látky podobné hormonu estrogenu, které zvyšují riziko potratu. Vhodné je naopak její užívání během kojení, kdy mimo jiné příznivě ovlivňuje tvorbu mateřského mléka.

Alfalfa a trávicí obtíže
Vojtěška se s úspěchem používá v prevenci a léčbě žaludečních i dvanáct-níkových vředů. Je totiž mimořádně bohatá na vitamin U, který pomáhá potlačit původce choroby, virus Helicobacter pylori. Podle výzkumů dr. Garnetta Chaneyho ze Stanford University v Kalifornii vede jeho užívání ke zlepšení stavu u 80 % pacientů s vředovou chorobou.
Alfalfa ovšem působí příznivě i na další aspekty trávení. Obsahuje totiž řadu trávicích enzymů, které napomáhají rozkladu a vstřebávání živin, je bohatá na beta karoten, který přispívá k regeneraci žaludeční sliznice, a vysoký obsah saponinů podporuje růst prospěšné střevní mikroflóry. Kromě toho pomáhá regulovat vylučování kyseliny chlorovodíkové a trávicího enzymu pepsinu a příznivě působí při nechutenství, pálení záhy, podráždění žaludku, zácpě a řadě dalších trávicích obtíží.

Alfalfa a výkonnost a regenerace
Díky vysokému obsahu bílkovin a esenciálních aminokyselin je užívání vojtěšky velmi vhodné pro sportovce - podporuje růst svalové hmoty, fyzickou výkonnost i odolnost vůči únavě. Doporučuje se ovšem i osobám v rekonvales-cenci. Enzymy a chlorofyl zase podporují regeneraci a hojení poranění.

JAK UŽÍVAT ALFALFU?
Účinky mladých výhonků vojtěšky jsou poměrně výrazné a nastupují velmi rychle. Na rozdíl od mladé pšenice a ječmene se ovšem nehodí k dlouhodobému užívání, po tříměsíční kúře je třeba udělat minimálně stejně dlouhou přestávku. Nedoporučuje se ani překračování doporučené dávky, která činí 1 až 2 lžičky sušeného prášku nebo 1 sklenici čerstvě vylisované šťávy denně.

Alfalfa také není vhodná úplně pro každého. Vyvarovat by se jí měly těhotné ženy, ale i osoby, v jejichž příbuzenstvu se vyskytuje autoimunitní onemocnění lupus (i když některé výzkumy poukazují i na možné příznivé působení vojtěšky právě při této chorobě). U některých lidí se může vyskytnout i alergie, která se projevuje například kožními problémy, nevolností a průjmem.

Kvůli vysokému obsahu vitaminu K se nesmí alfalfa užívat spolu s léky omezujícími krevní srážlivost (včetně obyčejného acylpyrinu) a vysoký obsah železa může rovněž způsobit problémy se vstřebáváním tetracyklinových antibiotik; zde je třeba dodržet minimálně dvouhodinový odstup mezi dávkou antibiotik a konzumací vojtěšky.

(z knihy Zelené potraviny od Marie Dallen. Vydáno se souhlasem nakladatelství Ratio Bona)