Mladá pšenice, coby zdraví prospěšná látka, byla známá již v nejstarších civilizacích před mnoha tisíci lety. Užívali ji staří Egypťané i Mezopotámci.

V moderní společnosti zaznamenal zvýšený zájem o ní v 60. letech minulého století a od té doby její popularita roste.

Mladá pšenice, to jsou mladé výhonky, které se buď pojídají syrové nebo se dávají do salátů, nebo se speciální technologií suší a pak se melou na prášek.  Obsahuje antioxidanty, vitamíny, minerály, aminokyseliny, aktivní enzymy, bioflavonoidy, chlorofyl a jiné fytonutrienty, které jsou potřebné pro optimální buňkový metabolismus, regeneraci a ochranu.

Mladá pšenice pozitivně působí na trávicí trakt, což se považuje za její nejdůležitější vlastnost z hlediska zdravé výživy. Pro lidi, trpící akutní gastritidou, zánětem žaludku a střev, žaludečními vředy či pálením žáhy to může být velmi vhodná alternativa chemickým přípravkům. Mladá pšenice má vysoký obsah B12, ale obsahuje prakticky celou řadu vitaminu B ((B1, B2, B3, B5, B6, B8, B12), ale je bohatá i na beta-karoten (provitamin A), vitamin C, E, K, a zeaxantin (karotenoid se silným antioxidačním účinkem).Mladá pšenice výrazně zlepšuje imunitu a stavy chronické únavy, zásobuje důležitými látkami játra a ledviny, zvyšuje hladinu hemoglobinu, snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu, prevetivně působí proti vzniku obezity, zlepšuje peristaltiku střev i celulitidu, účinně neutralizuje metabolické překyselení organismu, obnovuje endokrinní systém, neutralizuje toxiny a karcinogeny v těle, pomáhá při rýmě, bronchitidě a dalších nemocech dýchacího ústrojí, neutralizuje překyselení žaludku, zvyšuje imunitu a pomáhá regeneraci, odbourává tělesné pachy.

Obsažený chlorofyl má mimořádně kladné účinky na lidské zdraví. Má teměř shodné složení jako hemoglobin (molekula pouze obsahuje ve svém středu atom hořčíku namísto železa). Požívání potravin a preparátů s železem společně s chlorofylem mnohonásobně zvyšuje jejich využitelnost pro krvetvorbu. Chlorofyl má rovněž výrazné antiseptické a antioxidační účinky. Velmi známá je schopnost chlorofylu odbourávat tělesné pachy, vč. dechu, střevních produktů, apod. Enzymy obsažené v mladé pšenici totiž omezují hnilobné procesy v těle. Rovněž je prokázána schopnost mladé pšenice významně snížit riziko degeneračních a rakovinotvorných procesů díky chlorofylu, beta-karotenu a enzymu SOD (superoxid dismutáza).

Mladá pšenice působí celkově na zlepšení naší vitality, zvýšení energie a detoxikaci organismu. Tento účinek je připisován komplexnímu obsahu živin, enzymů, vitaminů a minerálů.      

ŽIVINY V MLADÉ PŠENICI

Vyvážené množství prakticky všech živin, které organismus potřebuje ke svému fungování - to je základ mimořádných účinků mladé pšenice. Jedna čajová lžička, tedy asi 3,5 g, sušeného prášku z mladé pšenice obsahuje přibližně následující množství živin (přesné hodnoty se liší v závislosti na místě a způsobu pěstování):

VITAMINY

Beta karoten (0,5 mg) - mladá pšenice neobsahuje vitamin A, nezbytný pro normální růst a vývoj, zdravý zrak a reprodukci, jehož nedostatek se projevuje lámavostí kostí, šeroslepostí, suchou kůží a nízkou odolností vůči infekcím. Ten se totiž nachází pouze v živočišných potravinách (např. v rybím tuku či játrech). Zato v ní ale můžeme nají hojnost beta karotenu, který je tzv. prekurzorem vitaminu A, a naše tělo z něj tedy dokáže tento vitamin vyrobit. Pro organismus je dokonce výhodnější přijímat beta karoten namísto vitaminu A, který se při nadměrném užívání hromadí v tkáních, kde působí toxicky. Pšeničné výhonky obsahují více beta karotenu než například mrkev, rajčata či ledový salát. Najdeme v nich i hojnost dalších karotenoidů, které rovněž mají silné antioxidační vlastnosti, a některé z nich dokonce pomáhají chránit tělo před vznikem zhoubných nádorů.

Biotin (4 µg) - nezbytný pro fungování některých enzymů, podporuje vstřebávání vitaminů skupiny B.

Cholin (5 mg) - esenciální živina, kterou tělo neumí samo vyrobit a která je nutná zejména pro správné fungování mozku. Její příjem je důležitý hlavně v těhotenství. J. K. Bluzstain při výzkumu v roce 1998 například zjistil, že potomci krys, které cholin dostávaly v době březosti, vykazují po celý život oproti svým vrstevníkům mnohem lepší výsledky v testech paměti, pozornosti a dalších intelektových dovedností.

Lutein (1 mg) - karotenoid, který hraje důležitou roli při ochraně lipidů před oxidací volnými radikály. Podporuje nejen zdraví srdce a cév, ale především pomáhá chránit oční sítnici a čočku před degenerativními chorobami, jako jsou šedý zákal či makulární degenerace.

Lykopen (5 µg) - tento karotenoid vyniká antioxidačními účinky. Jeho přínos byl odhalen poměrně pozdě, až v 90. letech minulého století. Významně se podílí na ochraně před rakovinou, důležitý je i pro zdraví srdce a cév, plic a kůže. Na rozdíl od ostatních živin v mladé pšenici se však mnohem lépe vstřebává tepelně upravený.

Vitamin B1 (thiamin, 11 µg) je součástí enzymů, které se účastní trávení sacharidů a podílí se na regulaci hladiny glukózy v krvi. Deficit může způsobit slabost, srdeční poruchy či špatné okysličení krve, a pokud je dlouhodobý, může vést až ke smrti.

Vitamin B2 (riboflavin, 260 µg) - jeho nedostatek, který je v západní populaci velmi častý, může způsobovat ekzémy, šedý zákal a další poruchy vidění.

Vitamin B3 (niacin, 250 µg) - je potřebný k uvolňování energie ze sacharidů, účastní se také řízení hladiny krevního cukru, udržování zdravé kůže, správné funkce nervového systému a zažívacího traktu. Niacin pomáhá uchovávat zdravý mozek a nervové buňky, může zmírňovat deprese, úzkostné stavy a nespavost a je důležitý pro zdraví kloubů. Jeho nedostatek se projevuje vážným onemocněním nazývaným pelagra.

Vitamin B5 (kyselina pantotenová, 36 µg) - stejně jako ostatní vitaminy skupiny B je důležitý pro zdraví nervové soustavy, ale i pro paměť, koncentraci, stav kůže, činnost nadledvinek a vstřebávání živin. S úspěchem se používá v boji se závislostí na tabáku a alkoholu. Jeho nedostatek je málo častý a projevuje se zejména únavou, nemocemi kůže, poruchami paměti, bolestmi hlavy a břicha a náchylností ke křečím.

Vitamin B6 (pyridoxin, 39 µg) - nezbytný pro vstřebávání a trávení bílkovin i zdraví srdce. Pomáhá redukovat otoky a stabilizovat hladinu ženských pohlavních hormonů. Výzkumy dr. Carla Pfeiffera naznačují, že spolu se zinkem může příznivě působit při některých formách schizofrenie.

Vitamin B8 (kyselina listová, 21 µg) - je nutná pro tvorbu hemoglobinu v červených krvinkách. Její nedostatek způsobuje anémii, poruchy růstu, poruchy kožní pigmentace, rychlejší šedivění vlasů a v těhotenství může zapříčinit vývojové poruchy plodu.

Vitamin B12 (kobalamin, 0,05 µg) - nedostatek vede k anémii, degeneraci nervů, předčasné senilitě, nadměrné únavě či mentálním poruchám podobným schizofrenii.

Vitamin C (7,5 mg) - působí jako silný antioxidant a zároveň chrání vitaminy A a E před zničením. Je nutný i pro zdraví kůže, zubů, dásní, očí, svalů, pojivových tkání a pro růstové procesy. Mladá pšenice jej obsahuje víc než pomeranče a další běžné druhy ovoce a zeleniny.

Vitamin E (tokoferol 320 µg) - silný antioxidant, podporuje reprodukční funkce a zdraví srdce. Jeho nedostatek vede k degeneraci svalů, neplodnosti a pomalejšímu uzdravování ze zranění a infekcí.

Vitamin K (35 µg) - nezbytný pro srážení krve. Jeho nedostatek může vést k vnitřnímu krvácení.

Zeaxantin (280 µg) - patří mezi karotenoidy. Jde o silný antioxidant důležitý zejména pro zdraví zraku, zvláště pak pro prevenci šedého zákalu a makulární degenerace.


MINERÁLY

Mladá pšenice obsahuje organicky vázané minerály, které se na rozdíl od anorganických mnohem snáze vstřebávají a tělo je umí lépe využít. Pokud tedy užíváme minerály anorganické, musíme jich brát 10-20x vyšší dávky, a tudíž hrozí předávkování. Mladá pšenice, stejně jako ostatní zelené potraviny, je proto pro pokrytí potřeby minerálů velmi vhodná.

Hojnost minerálů způsobuje, že mladá pšenice působí výrazně zásadotvorně, a tudíž pomáhá redukovat škodlivé metabolické překyselení, které může způsobovat řadu zdravotních potíží - od zápachu z úst a kazivosti zubů, přes chronické záněty, až po vyšší riziko cukrovky.

Draslík (140 mg) - napomáhá udržení rovnováhy minerálů a tekutin, tonizuje svaly, zpevňuje pokožku. Mladá pšenice jej obsahuje množství srovnatelné s citrusy, jablky či melounem, které bývají obecně považovány za velmi dobré zdroje draslíku.

Fosfor (14 µg) - po vápníku druhý nejvíce zastoupený minerál v lidském těle se nachází prakticky v každé buňce. Je důležitý pro hustotu kostí, účastní se trávení sacharidů a vitaminů skupiny B.

Hořčík (4 µg) - nedostatek vede ke svalovým křečím a poruchám srdeční činnosti. Je nutný pro vstřebávání vitaminů C, B a bílkovin.

Jod (8 µg) - v organismu má jedinou funkci: je zcela nezbytný pro štítnou žlázu k tvorbě tyroxinu, hormonu, který řídí látkovou výměnu všech tělesných buněk. Při dostatečném přívodu jodu v těhotenství lze předejít určitému typu mentální retardace plodu.

Kobalt (2 µg) - důležitá součást některých enzymů a vitaminů.

Mangan (240 µg) - hraje důležitou roli v enzymatickém systému, podporuje funkci přenašeče nervových vzruchů acetylcholinu a pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi.

Měď (17 µg) - nezbytná pro výstavbu kolagenu, základní bílkoviny kostí, kůže a pojivových tkání. Hraje důležitou roli při tvorbě červených krvinek a má význam pro posilování imunity a plodnosti. Měď může být účinná i v prevenci vysokého krevního tlaku a poruch srdečního rytmu, podporuje ochranu tkání před poškozením volnými radikály, hraje důležitou roli v prevenci rakoviny, srdečních chorob a jiných nemocí.

Selen (3,5 µg) - i když jde o toxický kov, ve stopovém množství je pro zdraví nezbytný. Přispívá ke zpomalení stárnutí, chrání tělo před působením volných radikálů, pomáhá vylučovat karcinogeny a je důležitý pro činnost srdce.

Síra (10,5 mg) - ovlivňuje zdraví pokožky, kůže, nehtů a pojivových tkání, odpovídá rovněž za správné okysličení mozku.

Sodík (1 mg) - tento prvek je sice pro tělo velmi důležitý, jeho nedostatek je však velmi vzácný. Naše strava ho totiž obsahuje spíš nadbytek. V mladé pšenici se ho nachází v poměru k ostatním minerálům relativně nízké množství, a proto je vhodná i pro osoby, které musejí příjem sodíku omezovat (například kardiaci).

Vápník (15 mg) - minerál důležitý pro zdraví kostí, zubů, regulaci srdečního rytmu a rovnováhu zásad a kyselin. Mladá pšenice jej obsahuje více než mléko, a to ve formě pro tělo velmi dobře využitelné. Pokud její konzumaci doplníme dalšími rostlinnými zdroji vápníku (např. semeny, klíčky, mořskými řasami a ořechy), můžeme s klidným svědomím vyloučit ze stravy mléčné výrobky (to je důležité třeba pro alergiky).

Zinek (60 µg) - je důležitý pro tvorbu bílkovin, zdraví vlasů, obranu proti infekcím a je nezbytnou součástí řady enzymů.

Železo (870 µg) - prvek nutný především pro tvorbu hemoglobinu, krevního barviva přenášejícího kyslík. Jeho dostatečný příjem je žádoucí hlavně pro ženy v plodném věku, které jej pravidelně ztrácejí velké množství při menstruaci. Mladá pšenice je velmi dobrým zdrojem železa a na rozdíl od preparátů obsahujících tento minerál v anorganické formě nemá žádné vedlejší účinky.

AMINOKYSELINY

Ačkoli se traduje, že rostlinné potraviny obsahují nekvalitní bílkoviny, a tedy nemohou tělu poskytnout plné spektrum aminokyselin nutných pro jeho správné fungování, mladá pšenice je jednou z výjimek. Obsahuje všech osm aminokyselin, které označujeme jako esenciální (tj. tělo je neumí vyrobit a musí je přijímat v potravě): isoleucin, leucin, methionin, histidin, fenylalanin, threonin, valin a tryptofan, dále aminokyseliny semiesenciální (jsou nezbytné pro děti a mláďata živočichů) - histidin a arginin - a k tomu i řadu dalších, neesenciálních aminokyselin.

Alanin (66 mg) - důležitá stavební součást buněčných stěn.

Arginin (69 mg) - nezbytný pro sexuální a reprodukční zdraví, podílí se na detoxikaci krve.

Cystein (11 mg) - pomáhá udržovat zdraví slinivky, která stabilizuje krevní cukr a metabolismus sacharidů. Používá se pro zmírnění některých symptomů potravních alergií a intolerancí.

Fenylalanin (36 mg) - je nezbytný pro produkci thyroxinu, hormonu štítné žlázy, a tím se podílí na regulaci úrovně metabolismu.

Glycin (39 mg) - podporuje využití kyslíku v buňkách.

Histidin (18 mg) - podporuje přenos nervových vzruchů, zvláště ve sluchových orgánech. Dobře působí u některých příčin hluchoty.

Isoleucin (35 mg) - nezbytný pro optimální růst, rozvoj inteligence a rovnováhu dusíku v těle. Používá se pro syntézu dalších neesenciálních aminokyselin. Je důležitý pro výkonnost sportovců a regeneraci po výkonu (spolu s valinem a leucinem bývá součástí tzv. regeneračních sportovních nápojů).

Kyselina aspartamová (50 mg) - pomáhá transformovat sacharidy na buněčnou energii.

Kyselina glutamová (76 mg) - vedle glukózy je důležitým palivem pro mozkové buňky.

Leucin (72 mg) - stimuluje mozkové funkce, je nezbytný pro práci svalů.

Lysin (38 mg) - podporuje výstavbu krevních protilátek, posiluje oběhový systém a je nezbytný pro normální růst buněk.

Methionin (18 mg) - je nazýván antistresovým faktorem, neboť působí sedativně na nervový systém. Dále je nezbytný pro metabolismus tuků a zdraví jater.

Prolin (43 mg) - prekurzor kyseliny glutamové.

Serin (31 mg) - pomáhá chránit tukové vrstvy obalující nervová vlákna.

Threonin (42 mg) - posiluje imunitní systém, je nezbytný pro tvorbu kolagenu.

Tryptofan (6 mg) - zlepšuje využití vitaminů skupiny B, je nezbytný pro zdraví nervového systému, uklidňuje a podporuje emoční stabilitu.

Tyrosin (36 mg) - zpomaluje stárnutí buněk a potlačuje aktivitu center hladu v hypotalamu. Podílí se na správném zbarvení pokožky a vlasů, zahrnující i ochranu před spálením sluncem.

Valin (48 mg) - stimuluje mentální činnost a svalovou koordinaci.


ENZYMY

Mladá pšenice, stejně jako výhonky dalších obilovin, je důležitými enzymy doslova nabitá. A pokud ji konzumujeme pravidelně, mohou tyto důležité katalyzátory biochemických reakcí nahradit tenčící se zásoby enzymů v těle.

S věkem totiž obsah enzymů v organismu klesá a s tím i naše schopnost trávit živiny, bojovat proti škodlivým volným radikálům apod. Zajímavé také je, že zatímco v krvinkách zdravého člověka se nachází relativně vysoká koncentrace cytochrom oxidázy, peroxidázy, katalázy a dalších enzymů, u pacientů s rakovinou jejich množství povážlivě klesá.

Z mladé pšenice byla izolována řada enzymů, které jsou pro fungování organismu nezbytné. Zde jsou některé z nich:

amyláza - enzym nutný ke štěpení škrobů,

cytochrom oxidáza - antioxidant podporující buněčné dýchání,

kataláza - účastní se rozkladu peroxidu vodíku na vodu a kyslík v krvi a tkáních,

lipáza - enzym štěpící tuky,

peroxidáza - má podobnou úlohu jako kataláza, tedy rozklad peroxidu vodíku, ale na buněčné úrovni,

proteáza - umožňuje trávení bílkovin,

superoxid dismutáza (SOD) - má silné antioxidační vlastnosti a podporuje ochranu proti předčasnému stárnutí,

transhydrogenáza - enzym, nezbytný mimo jiné pro tonus srdeční svaloviny.

DALŠÍ ŽIVINY

Chlorofyl (18,5 mg) - příznivé účinky tohoto zeleného barviva na organismus jsou skutečně rozsáhlé (podrobně jsme je popsali v předchozí kapitole). Podporuje hojení ran a regeneraci tkání, eliminuje nepříjemné pachy, detoxikuje, zlepšuje krvetvorbu a má prokazatelné protirakovinné účinky.

Vláknina (1 g) - vysoký obsah vlákniny je důležitý pro správné fungování peristaltiky, prevenci zácpy i rakoviny tlustého střeva. Nezbytná je při redukčních dietách, kdy zvyšuje pocit plnosti žaludku a částečně omezuje vstřebávání kalorií z potravy.

Jak už jsme ale uvedli, přesný obsah živin je závislý na podmínkách pěstování, zejména pak na kvalitě půdy a intenzitě slunečního záření. Pokud tedy mladou pšenici užíváte ve formě koupeného potravního doplňku, dejte pozor, aby pocházela pokud možno z ekologického zemědělství a byla pěstována na kvalitních půdách v oblastech s vysokou intenzitou slunečního svitu. Tradičně vysoce kvalitní bývají výhonky pěstované v sopečných půdách Austrálie či v některých oblastech USA.


(z knihy Zelené potraviny od Marie Dallen. Vydáno se souhlasem nakladatelství Ratio Bona)